Blog

Digitalizace rukopisů Národní knihovny pokračovala zejména svazky ze signatury V. Nejstarší zpřístupněný rukopis V.D.20 byl opsán ve 13. století a obsahuje životy světců, ostatní kodexy pocházejí ze 14. a 15. století. Větší skupinu tvoří svazky spojené s činností pražské univerzity: ty obsahují např. filosofické texty přednášené na její artistické fakultě (V.E.4c); v Rečkově koleji pražské univerzity byl v roce 1479 opsán astronomický sborník V.E.4b, mj. s dílem Křišťana z Prachatic; některé kodexy pocházejí z dalších univerzitních kolejí - koleje Karlovy a koleje Národa českého. V lékařském sborníku V.C.20 zanechal své iniciály i jeho dřívější majitel, mistr pražské univerzity Jan Ondřejův řečený Šindel. Obsahem většiny kodexů jsou teologická díla, obor biblické exegeze zastupují např. díla Hugona ze St. Cher, Mikuláše z Lyry nebo dalšího přednášejícího na pražské univerzitě Jana z Lübecku (V.D.14); ve dvou rukopisech je zapsán oblíbený gramatický spis Derivationes Hugutia z Pisy. Početně méně zastoupeny jsou texty církevního práva, jeden rukopis obsahuje část Bible, hojnější jsou různé kazatelské sbírky nebo jednotlivá kázání. Do kodexu V.D.16 byla v roce 1376 opsána kronika Sicarda z Cremony, doplněná pozdějším uživatelem o poznámky týkající se i českých zemí. Z fondů bývalé pražské lobkowiczké knihovny pochází astrologický sborník XXIII.D.132, v němž část textů opsal a glosoval učenec a diplomat Mikuláš Kusánský.

Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna v roce 2020 digitalizovala sedm dokumentů: pět rukopisů, jeden starý tisk a jeden konvolut s rukopisnou a tištěnou částí. Nejstarším svazkem je tzv. Trebnik Petra Mohyly, jedna z nejvýznamnějších památek církevněslovanského písemnictví a staroukrajinské literatury, vytištěný v Kyjevsko-Pečerské tiskárně v roce 1646. Další rukopisy byly napsány převážně v 18. století. Část obsahuje církevněslovanské, zejména liturgické texty; dva rukopisy pocházejí ze sbírky ragusian Milana Rešetara. Prvním je pojednání chorvatského biografa Sebastijana Slade-Dolciho De Origine Urbis Ragusinae, druhým kodex se dvěma díly chorvatského diplomata a spisovatele Jakety Palmotiće Dionoriće -eposem Dubrovnik ponovljen a tragédií Didona. Nejmladším rukopisem je podpisová kniha Ukrajinské republikánské kapely během evropského a amerického turné v letech 1919-1923.

České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) zpřístupnilo sborník německých a latinských lékařských receptů Guida Dihra z druhé třetiny 18. století. Jeho sestavovatel vstoupil v roce 1739 do řádu milosrdných bratří a v letech 1757-1763 působil jako převor kláštera tohoto řádu na Starém Městě pražském, zemřel v roce 1772.

Ze sbírek hudebního oddělení Národní knihovny České republiky bylo zpřístupněno 39 signatur. Jde převážně o opisy z 19. století, několik jich pochází již z konce století osmnáctého. Celý soubor byl zakoupen Ladislavem Vycpálkem z kapucínského kláštera u sv. Josefa na Novém Městě pražském. Zastoupeny jsou kompozice mj. Giovanniho Pierluigiho da Palestrina, Wolfganga Amadea Mozarta, Georga Friedricha Händela, Johanna Sebastiana Bacha, Franze Josefa Haydna a jeho bratra Johanna Michaela, Christopha Willibalda Glucka, Františka Xavera Brixiho a dalších autorů. Kromě jednotlivých děl jde rovněž o sborník duchovních skladeb různých autorů (59 rm 16, z roku 1863) a o opisy německých písní pro mužský sbor (59 rm 15).