Blog

Systematická digitalizace rukopisů Královské kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovské knihovny pokračovala v roce 2021 dalšími 45 svazky ze signatur DA III a DA IV. Nejstarší zpřístupněný kodex DA IV 21 pochází z 1. poloviny 15. století a obsahuje řadu patristických homilií a kratších textů, ale i kázání Jakoubka ze Stříbra, Matouše z Krakova a Petra ze Stupna. Ostatní novověké rukopisy se týkají řady oborů. Početné jsou sborníky lékařských receptů (včetně návodů veterinárního lékařství) a herbáře (DA IV 4, DA IV 6, DA IV 13, DA IV 15, DA IV 44, DA IV 46) a rukopisy s texty zaměřenými na osobní zbožnost, příp. s modlitbami. Historiografická díla zastupují Knížky památné Hynka Krabice z Weitmile ze 16. století (DA IV 29), další svazky obsahují mladší opisy pramenů, z nichž některé jsou spojeny s osobou sběratele Tomáše Antonína Putzlachera. V několika rukopisech se nacházejí texty ustanovení zemských sněmů, opisy jejich tisků nebo výpisky ze zemských desek (např. DA IV 10, DA IV 14, DA IV 17, DA IV 25). Zastoupena jsou rovněž původní díla některých strahovských premonstrátů, např. Jana Bohumíra Dlabače (DA IV 11, DA IV 26), záznamy z přednášek, ale také opisy akt kanonizačního procesu Jana Nepomuckého (DA IV 19) nebo návody ke zhotovení slunečních hodin (DA IV 5).

Ze sbírek Nadačního fondu Historický Cheb byla digitalizována německá Kronika města Chebu (Chronik der Stadt Eger), již sepsal krátce před polovinou 18. století tamní purkmistr Johann Thomas Funk. Kronika zahrnuje období do roku 1743 a jejím hlavním zdrojem byla starší kronika Salomona Grubera.

Dalšími rukopisy pokračovala digitalizace sbírek Národní knihovny ČR. Nově je zpřístupněn např. konvolut komputistických textů, jehož část opsal po odchodu z Prahy pozdější univerzitní mistr Petr z Dvakačovic řečený Bibat (sign. V.G.14), sborník z majetku dalšího mistra pražské univerzity Jana Ondřejova řečeného Šindel, mj. s dílem Francesca Petrarky (V.G.12) a další svazky s teologickým obsahem.

Systematická digitalizace rukopisů z fondů Národní knihovny pokračovala kodexy ze signatur V.E až V.G. Nejstarším zpřístupněným rukopisem je lékařský sborník jihoevropského původu opsaný v roce 1288 (V.F.19), jehož majitelem byl v 15. století Šimon ze Slaného. Ostatní kodexy pocházejí z českých zemí ze 14.-15. století. Jejich část byla prokazatelně užívaná při školní výuce, u některých ale nelze rozhodnout, zda na univerzitě nebo nižších školách - sem patří např. komentáře ke gramatickým učebnicím (V.F.3, V.F.28), výklady Aristotelových děl (V.E.8, V.E.13), záznamy lékařských univerzitních přednášek (V.E.21) nebo astronomický sborník (V.G.18). Dále jsou zastoupena především kázání a kazatelské pomůcky (např. V.E.25, V.F.8, V.F.26) a teologická literatura; pro germanisty je zajímavý soubor slovníků v V.E.18.