Středověk nám příliš památek tohoto druhu nezachoval. Informace geografického charakteru byly obsaženy převážně v cestopisech, kde ovšem hlavní část sdělení tvořily záznamy o samotných zážitcích autora a informace “zeměpisné”, “etnografické” a další se v nich objevovaly spíše mimochodem – a čím byly zvláštnější nebo podivnější, tím lépe. Výjimku představovaly “průvodce” po Svaté zemi, které přibližovaly místa spojená s životem a působením Krista, nebo po Římě.
