Více než čtyři desítky digitalizovaných středověkých rukopisů Národní knihovny obsahují několik menších tematicky homogenních skupin. První tvoří jazykově české biblické rukopisy (šest svazků signatury XVII, všechny z 15. století). Liturgické rukopisy zastupují kodexy kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (rukopis XII D 11 nechala napsat na začátku 14. století jeho abatyše Kunhuta, dále např. XII E 1, XIII C 1b, XIV D 21), ale i klášterů dalších (XIII C 11 z konventu českokrumlovských klarisek, břevnovské breviáře VI G 11 a XII A 22). Hagiografickou literaturu reprezentuje zejména několik rukopisů Zlaté legendy Jakuba z Voragine (XII D 19, XII E 14, XIII B 11). Početné jsou rovněž sbírky kázání, a to jak českých autorů (Tomášek ze Strakonic, XII E 7a), tak např. napsané na objednávku českých klášterů (kázání Bertranda de Turre v rukopisu XII D 6, který nechal pořídit chotěšovský probošt Petr I.). Většina dalších kodexů obsahuje teologickou literaturu, ale nechybějí ani díla gramatická, právní, přírodovědná, formulářová sbírka Petra z Vineis a další.
Slovanská knihovna digitalizovala několik rukopisů a tisků ze 16.-18. století. Jejich skladba je pestrá po jazykové i obsahové stránce. Kromě církevní slovanštiny je zastoupena i polština, chorvatština a italština a kromě teologických textů i básně nebo účetní kniha neznámého dubrovnického Žida.
Národní lékařská knihovna Praha ze svých sbírek zpřístupnila jeden rukopis a tři staré tisky nebo jejich konvoluty. Rukopis T 361 vznikl v 17./18. století a obsahuje opis nedochovaného tisku Koňská lékařství. Všechny tisky jsou jazykově německé. Dva konvoluty tvoří lékařská díla vytištěná v severním Polsku a Německu v 17. století, poslední svazek byl vytištěn v roce 1776 v Brně.
Vědecká knihovna v Olomouci rozmnožila svůj soubor digitalizovaných rukopisů o další dva. Oba byly vytvořeny v druhé polovině 15. století, cisterciácký misál M II 82 je psán na pergamenu a zdoben kreslenými figurálními a ornamentálními iniciálami, Nový zákon M I 240 je papírový.
Městské muzeum a galerie Polička digitalizovalo v roce 2015 kancionál Písně duchovní evangelistské, vytištěný v tiskárně Jednoty bratrské v Ivančicích roku 1572. Kniha je kromě textového obsahu zajímavá i svou iluminovanou výzdobou: do volného prostoru některých listů byly doplněny výjevy s postavami, květy nebo rostlinné motivy, větší iniciály a ozdobné rámce stránek jsou kolorovány a zlaceny.
Ze sbírek Knihovny Národního muzea byly zpřístupněny dva středověké rukopisy. Homiliář XIII A 4 pochází z doby kolem roku 1360 a byl součástí knihovny kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. Antifonář XIII A 7 je německého původu a napsal jej v roce 1412 Jan Sendelwecken.
Ze sbírek Západočeského muzea v Plzni byl zpřístupněn interfoliovaný exemplář tisku Kalendář historický Adama Veleslavína z roku 1590 (sign. 503 A 005). Na vevázané listy vepisoval historické poznámky nejprve v letech 1592-1594 konšel v Kadani Adam Bavorovec z Hagenbrücku, na počátku 18. století neznámý měšťan z Písku a zapsány jsou zde i nepočetné záznamy mladší.
Knihovna VHÚ Praha zpřístupnila ze svých sbírek dalších 21 rukopisů z rozmezí konce 17. až první poloviny 20. století. Nejstarší část představují hlavně teoretická pojednání z oblasti vojenství a fortifikační techniky. Z přelomu 19. a 20. století pochází kronika vojenské školy v Hranicích na Moravě (IIR G 413). Homogennější skupinu tvoří deníky a osobní vzpomínky na první světovou válku (IIR C 13301, IIR D 3323, IIR F 642).
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě obohatilo své digitalizované fondy o jeden rukopis a několik starých tisků. Rukopis (RK 74) obsahuje latinsky psaný katalog kněží a laických bratří řádu augustiniánů eremitů v Čechách, jehož autorem je Pachomius Kreybich. U tisků jde především o modlitby a písně vytištěné v 18. století, zastoupeny ale jsou i spisy starší a obsahově odlišné (kázání, kramářské písně, meditativní literatura). U většiny tisků jde podle současných znalostí o unikáty.
Z fondů Severočeského muzea v Liberci byla zpřístupněna skupina středověkých a novověkých rukopisů. Převážně jde o kodexy liturgické, z 15. století pochází neúplně dochovaný graduál a antifonář (ST 1778, ST 1779), součástí dvou různých rukopisů pak byly další zlomky (ST 135). Mladší je breviář nizozemského původu (ST 160) a procesionál nejspíše z Kolína nad Rýnem (ST 13). Na území Čech vznikla purkrechtní kniha vsí Krnsko a Pětikozly (ST 1608) a také genealogie rodu pana Jana staršího Vojska z Bogdunčovic a Kniha Tovačovská (ST 1615).
