Kancionál z Vlastivědného muzea v Olomouci

První část rukopisů zpřístupněných z fondů Národní knihovny ČR v roce 2022 tvoří 27 středověkých kodexů ze signatur I-VI. Naprostá většina rukopisů je českého původu a byla napsána ve 14. a 15. století. Po obsahové stránce jde především o různé teologické spisy a sbírky kázání. Z děl českých autorů byl digitalizován výklad Jana Rokycany na dva listy apoštola Pavla (sign. IV A 24). Některé svazky obsahují i díla z oblasti přírodních věd (např. pojednání o lécích, snad Mikuláše ze Salerna, v III E 13, lékařský sborník I G 23 nebo astrologické dílo Liber introductorius ad iudicia stellarum Guida Bonattiho de Forlivio v IV B 10). Liturgické rukopisy zastupuje např. minoritský zpěvník ze 14. století (VI C 20b), cisterciácký misál z přelomu 13./14. století (I E 10) nebo kniha sekvencí z přelomu 15./16. století (VI C 15). Pro dějiny německé literatury je významný sborník I C 40, který obsahuje mj. Büchlein der Ewigen Weisheit Heinricha Seuseho, překlad listu rabína Samuela rabínu Isákovi od Irmharta Ösera a tzv. „Münchner Apostelbuch“.

Ze sbírek knihovny Kanonie premonstrátů v Nové Říši byly zpřístupněny tři iluminované rukopisy. Nejstarší z nich (sign. NŘ 79) pochází ze začátku 13. století, obsahuje Macrobiův výklad Scipionova snu a glosy k tomuto textu a ve středověku patřil knihovně benediktinského kláštera Michaelsberg (Siegburg). U dalších dvou rukopisů jde o hodinky francouzského původu. Starší kodex (NŘ 87) byl napsán na konci 14. století a jeho iluminace jsou kladeny do okruhu malíře Jakuba Coëna, mladší (NŘ 86) vznikl v poslední třetině 15. století.

Muzeum Brněnska v roce 2022 digitalizovalo další čtyři rukopisy druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století z knihovny kláštera benediktinů v Rajhradě. Všechny kodexy obsahují převážně spisy připisované církevním otcům a kázání, např. autorem sbírky v rukopisu R 405 je Matouš z Krakova. Z jazykovědného hlediska je významný kodex R 364, který obsahuje mj. i česká evangelijní čtení.

Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících převážně z 18. a 19. století. Z tohoto časového období se vymyká pouze zápisník Emila Kaňovského z přednášek na poddůstojnické škole ve Velké Británii z roku 1942. Většinu zpřístupněných rukopisů tvoří pojednání týkající se výcviku, vojenské a fortifikační teorie, záznamy přednášek a učebnice z různých oblastí, zastoupeny jsou ale např. i přehledy stavu vojska a jeho rozdělení (sign. IIR A 360, IIR A 489) nebo kreslený soubor námořních vlajek a dalších symbolů (IIR B 1343).

Z fondů Slovanské knihovny byly digitalizovány dva rukopisy pocházející ze sbírky ragusian Milana Rešetara. Pod signaturou T 342 je uložen rukopisný sborník básní, jako T 399 je uchováván neúplný sborník s úryvky z různých textů několika autorů. Oba svazky pocházejí z konce 17. století a jsou doprovázeny kresbami.

Muzeum Jindřichohradecka v roce 2022 zpřístupnilo jeden rukopis a dvojici starých tisků. Rukopis Rk 110 - česká modlitební knížka - vznikl v druhé polovině 18. století. Tisky obsahují různá vydání modliteb kapucína Martina z Cochemu. Soubor Der grosse Myrrhen-Garten (sign. S 109) byl vytištěn v Kolíně nad Rýnem roku 1694, česká sbírka Zlatý nebeský klíč (JK 2498) vyšla v Jindřichově Hradci asi roku 1760.

Ze sbírek významné vzdělávací instituce založené v 16. století - latinské městské školy v Jáchymově - byl zpřístupněn rukopis notovaného antifonáře s dalšími dodanými texty (sign. LC 3). Písařem a snad i sestavovatelem kodexu byl učitel a hudební skladatel Nikolaus Herman, který v Jáchymově přes 40 let působil. Větší část rukopisu byla napsána zřejmě v roce 1553.

Digitalizace fondů Knihovny Národního muzea v Praze pokračovala v roce 2022 dalšími pěti rukopisy. Středověké kodexy zastupuje soubor patristických homilií a traktátů z konce 14. století, který patřil do knihovny augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem (sign. XIV A 2), homiliář auxerrské školy z první třetiny 15. století (XVIII A 8) a část Starého zákona z první poloviny 15. století (XVIII A 19). Z počátku 16. století pochází rozsáhlý sborník textů českého zemského práva (II C 2) a kolem poloviny 16. století byl napsán kancionál, který obsahuje písně pro období adventu a svátek Narození Páně a podle doloženého místa svého užívání v 19. století je označovaný jako Rychnovský (I A 34).

Regionální muzeum v Teplicích v roce 2022 ze svých sbírek zpřístupnilo další dva novověké rukopisy. Starším z nich je hymnář, doplněný o další části oficia hodinek, který byl napsán roku 1684 v cisterciáckém klášteře v Plasích (sign. Or I 18); mladší rukopis obsahuje přehled části aristotelské filosofie a sestavil jej v roce 1701 profes kláštera v Oseku Hyacint Erbstein (sign. R 2020/26).

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě ze svých sbírek v roce 2022 zdigitalizovalo šest rukopisů z období od konce 17. do začátku 19. století. Dva svazky obsahují záznamy osobního charakteru: jedná se o popis cesty do Říma v letech 1750–1751, kterou podnikli hrabě František Karel Rudolf Swéerts-Špork, jeho manželka Anna Kateřina a syn Jan Kristián (popis sestavil jejich hospodář a služebník Franz Girtler a je zapsán v RK 34), a o deník chirurga a porodníka Ignatze Loringera z přelomu 18./19. století (RK 78). Liturgické rukopisy zastupují breviář se svátky českých světců (RK 6) a německé hodinky (RK 29). Kodex RK 30 obsahuje opis tisku Pantheon Augustinianum a v RK 61 jde o německou sbírku receptů, pořekadel a různých dalších textů.