Hudebniny Národní knihovny České republiky

Muzeum Českého ráje v Turnově digitalizovalo v roce 2021 kuchařskou knihu z 18.-19. století (sign. R 11), která obsahuje české i německé recepty, zčásti uspořádané podle jednotlivých typů jídel nebo použitých surovin.

Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě zpřístupnila antifonář z 15. století (sign. Ms 6). Rukopis s pěti většími ornamentálními iniciálami byl svázán na přelomu 15. a 16. století a dnes není dochován v původním rozsahu; není známa ani instituce, pro kterou byl určen.

Systematická digitalizace rukopisů Královské kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovské knihovny pokračovala v roce 2021 dalšími 45 svazky ze signatur DA III a DA IV. Nejstarší zpřístupněný kodex DA IV 21 pochází z 1. poloviny 15. století a obsahuje řadu patristických homilií a kratších textů, ale i kázání Jakoubka ze Stříbra, Matouše z Krakova a Petra ze Stupna. Ostatní novověké rukopisy se týkají řady oborů. Početné jsou sborníky lékařských receptů (včetně návodů veterinárního lékařství) a herbáře (DA IV 4, DA IV 6, DA IV 13, DA IV 15, DA IV 44, DA IV 46) a rukopisy s texty zaměřenými na osobní zbožnost, příp. s modlitbami. Historiografická díla zastupují Knížky památné Hynka Krabice z Weitmile ze 16. století (DA IV 29), další svazky obsahují mladší opisy pramenů, z nichž některé jsou spojeny s osobou sběratele Tomáše Antonína Putzlachera. V několika rukopisech se nacházejí texty ustanovení zemských sněmů, opisy jejich tisků nebo výpisky ze zemských desek (např. DA IV 10, DA IV 14, DA IV 17, DA IV 25). Zastoupena jsou rovněž původní díla některých strahovských premonstrátů, např. Jana Bohumíra Dlabače (DA IV 11, DA IV 26), záznamy z přednášek, ale také opisy akt kanonizačního procesu Jana Nepomuckého (DA IV 19) nebo návody ke zhotovení slunečních hodin (DA IV 5).

Ze sbírek Nadačního fondu Historický Cheb byla digitalizována německá Kronika města Chebu (Chronik der Stadt Eger), již sepsal krátce před polovinou 18. století tamní purkmistr Johann Thomas Funk. Kronika zahrnuje období do roku 1743 a jejím hlavním zdrojem byla starší kronika Salomona Grubera.

Dalšími rukopisy pokračovala digitalizace sbírek Národní knihovny ČR. Nově je zpřístupněn např. konvolut komputistických textů, jehož část opsal po odchodu z Prahy pozdější univerzitní mistr Petr z Dvakačovic řečený Bibat (sign. V.G.14), sborník z majetku dalšího mistra pražské univerzity Jana Ondřejova řečeného Šindel, mj. s dílem Francesca Petrarky (V.G.12) a další svazky s teologickým obsahem.

Systematická digitalizace rukopisů z fondů Národní knihovny pokračovala kodexy ze signatur V.E až V.G. Nejstarším zpřístupněným rukopisem je lékařský sborník jihoevropského původu opsaný v roce 1288 (V.F.19), jehož majitelem byl v 15. století Šimon ze Slaného. Ostatní kodexy pocházejí z českých zemí ze 14.-15. století. Jejich část byla prokazatelně užívaná při školní výuce, u některých ale nelze rozhodnout, zda na univerzitě nebo nižších školách - sem patří např. komentáře ke gramatickým učebnicím (V.F.3, V.F.28), výklady Aristotelových děl (V.E.8, V.E.13), záznamy lékařských univerzitních přednášek (V.E.21) nebo astronomický sborník (V.G.18). Dále jsou zastoupena především kázání a kazatelské pomůcky (např. V.E.25, V.F.8, V.F.26) a teologická literatura; pro germanisty je zajímavý soubor slovníků v V.E.18.

Digitalizace rukopisů Národní knihovny pokračovala zejména svazky ze signatury V. Nejstarší zpřístupněný rukopis V.D.20 byl opsán ve 13. století a obsahuje životy světců, ostatní kodexy pocházejí ze 14. a 15. století. Větší skupinu tvoří svazky spojené s činností pražské univerzity: ty obsahují např. filosofické texty přednášené na její artistické fakultě (V.E.4c); v Rečkově koleji pražské univerzity byl v roce 1479 opsán astronomický sborník V.E.4b, mj. s dílem Křišťana z Prachatic; některé kodexy pocházejí z dalších univerzitních kolejí - koleje Karlovy a koleje Národa českého. V lékařském sborníku V.C.20 zanechal své iniciály i jeho dřívější majitel, mistr pražské univerzity Jan Ondřejův řečený Šindel. Obsahem většiny kodexů jsou teologická díla, obor biblické exegeze zastupují např. díla Hugona ze St. Cher, Mikuláše z Lyry nebo dalšího přednášejícího na pražské univerzitě Jana z Lübecku (V.D.14); ve dvou rukopisech je zapsán oblíbený gramatický spis Derivationes Hugutia z Pisy. Početně méně zastoupeny jsou texty církevního práva, jeden rukopis obsahuje část Bible, hojnější jsou různé kazatelské sbírky nebo jednotlivá kázání. Do kodexu V.D.16 byla v roce 1376 opsána kronika Sicarda z Cremony, doplněná pozdějším uživatelem o poznámky týkající se i českých zemí. Z fondů bývalé pražské lobkowiczké knihovny pochází astrologický sborník XXIII.D.132, v němž část textů opsal a glosoval učenec a diplomat Mikuláš Kusánský.

Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna v roce 2020 digitalizovala sedm dokumentů: pět rukopisů, jeden starý tisk a jeden konvolut s rukopisnou a tištěnou částí. Nejstarším svazkem je tzv. Trebnik Petra Mohyly, jedna z nejvýznamnějších památek církevněslovanského písemnictví a staroukrajinské literatury, vytištěný v Kyjevsko-Pečerské tiskárně v roce 1646. Další rukopisy byly napsány převážně v 18. století. Část obsahuje církevněslovanské, zejména liturgické texty; dva rukopisy pocházejí ze sbírky ragusian Milana Rešetara. Prvním je pojednání chorvatského biografa Sebastijana Slade-Dolciho De Origine Urbis Ragusinae, druhým kodex se dvěma díly chorvatského diplomata a spisovatele Jakety Palmotiće Dionoriće -eposem Dubrovnik ponovljen a tragédií Didona. Nejmladším rukopisem je podpisová kniha Ukrajinské republikánské kapely během evropského a amerického turné v letech 1919-1923.

České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) zpřístupnilo sborník německých a latinských lékařských receptů Guida Dihra z druhé třetiny 18. století. Jeho sestavovatel vstoupil v roce 1739 do řádu milosrdných bratří a v letech 1757-1763 působil jako převor kláštera tohoto řádu na Starém Městě pražském, zemřel v roce 1772.

Ze sbírek hudebního oddělení Národní knihovny České republiky bylo zpřístupněno 39 signatur. Jde převážně o opisy z 19. století, několik jich pochází již z konce století osmnáctého. Celý soubor byl zakoupen Ladislavem Vycpálkem z kapucínského kláštera u sv. Josefa na Novém Městě pražském. Zastoupeny jsou kompozice mj. Giovanniho Pierluigiho da Palestrina, Wolfganga Amadea Mozarta, Georga Friedricha Händela, Johanna Sebastiana Bacha, Franze Josefa Haydna a jeho bratra Johanna Michaela, Christopha Willibalda Glucka, Františka Xavera Brixiho a dalších autorů. Kromě jednotlivých děl jde rovněž o sborník duchovních skladeb různých autorů (59 rm 16, z roku 1863) a o opisy německých písní pro mužský sbor (59 rm 15).