Blog

Slovanská knihovna digitalizovala několik rukopisů a tisků ze 16.-18. století. Jejich skladba je pestrá po jazykové i obsahové stránce. Kromě církevní slovanštiny je zastoupena i polština, chorvatština a italština a kromě teologických textů i básně nebo účetní kniha neznámého dubrovnického Žida.

Více než čtyři desítky digitalizovaných středověkých rukopisů Národní knihovny obsahují několik menších tematicky homogenních skupin. První tvoří jazykově české biblické rukopisy (šest svazků signatury XVII, všechny z 15. století). Liturgické rukopisy zastupují kodexy kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (rukopis XII D 11 nechala napsat na začátku 14. století jeho abatyše Kunhuta, dále např. XII E 1, XIII C 1b, XIV D 21), ale i klášterů dalších (XIII C 11 z konventu českokrumlovských klarisek, břevnovské breviáře VI G 11 a XII A 22). Hagiografickou literaturu reprezentuje zejména několik rukopisů Zlaté legendy Jakuba z Voragine (XII D 19, XII E 14, XIII B 11). Početné jsou rovněž sbírky kázání, a to jak českých autorů (Tomášek ze Strakonic, XII E 7a), tak např. napsané na objednávku českých klášterů (kázání Bertranda de Turre v rukopisu XII D 6, který nechal pořídit chotěšovský probošt Petr I.). Většina dalších kodexů obsahuje teologickou literaturu, ale nechybějí ani díla gramatická, právní, přírodovědná, formulářová sbírka Petra z Vineis a další.

Vědecká knihovna v Olomouci rozmnožila svůj soubor digitalizovaných rukopisů o další dva. Oba byly vytvořeny v druhé polovině 15. století, cisterciácký misál M II 82 je psán na pergamenu a zdoben kreslenými figurálními a ornamentálními iniciálami, Nový zákon M I 240 je papírový.

Městské muzeum a galerie Polička digitalizovalo v roce 2015 kancionál Písně duchovní evangelistské, vytištěný v tiskárně Jednoty bratrské v Ivančicích roku 1572. Kniha je kromě textového obsahu zajímavá i svou iluminovanou výzdobou: do volného prostoru některých listů byly doplněny výjevy s postavami, květy nebo rostlinné motivy, větší iniciály a ozdobné rámce stránek jsou kolorovány a zlaceny.