Blog

Jste zde

20
Dub

Lilienfeldská knihovna

Cisterciácké opatství v Lilienfeldu založil v roce 1202 bábenberský markrabě Leopold VI. A výstavba středověkého opatství byla dokončena v roce 1263. Lilienfeld se stal centrem vzdělanosti a později udržoval pevnou vazbu s vídeňskou univerzitou. Klášterní knihovna obsahuje 39000 tisků, 119 inkunábulí a 226 středověkých rukopisů, včetně původní sbírky středověkých a raně novověkých kodexů z klášterní knihovny v Lilienfeldu. Obsaženy jsou náboženské, liturgické, devoční i patristické texty i knihy z jiných oborů. Nalezneme tu slavný kodex Concordantiae caritatis, kompilaci opata Oldřicha z Lilienfeldu, žijícího ve 14. století. Jedná se o nejrozsáhlejší typologickou sbírku pozdního středověku. Rovněž se tu nachází díla mnicha Křišťana z Lilienfeldu (zemřel před 1332), liturgického básníka skládajícího hymny, veršovaná officia a sekvence a kompilátora několika náboženských a liturgických děl. Sláva a bohatství neuchránila klášter před zrušením Josefem II. v roce 1789. Po obnovení v roce 1790 byla klášteru jako náhrada za ztráty v době po odchodu mnichů věnována sbírka 49 rukopisů z dolnorakouského benediktinského kláštera v Mariazellu.

13
Dub

Iluminace dobývání rudy a zpracování stříbra ze sbírek Galerie Středočeského kraje

Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře zpřístupnila vyříznutou iluminaci, kterou získala v aukci v roce 2009, dokument byl digitalizován společností AiP Beroun s.r.o. List o rozměrech cca 64,5 x 44 cm znázorňuje dobývání rudy a zpracování stříbra v Kutné Hoře a byl namalován nedlouho před rokem 1500. Kromě svých výtvarných kvalit je důležitým pramenem i pro poznání způsobu těžby a zpracování rudy, který má analogii v dalších malbách jak z prostředí Kutné Hory, tak z Krušnohoří.

20
Bře

Rukopisy Národní knihovny České republiky

Naprostou většinu nově zpřístupněných digitalizovaných rukopisů Národní knihovny ČR tvoří středověké kodexy s českými texty. Z hlediska obsahu jde převážně o teologická, asketická nebo morálně naučná díla přeložená nebo adaptovaná podle latinských předloh, mezi jejichž autory se objevují např. Tomáš Kempenský, Albertanus z Brescie, Jindřich Suso a další. Zastoupeny jsou rovněž soubory modliteb, legendy, slovníky a lékařské kompilace. Jazykově latinské texty zastupuje pouze soubor filosofických pojednání, vzniklý v Praze na počátku 15. století (XIV.F.20), a dva kodexy z pražské lobkowiczké knihovny, jejichž předchozím vlastníkem byl premonstrátský klášter ve Weissenau.

Stránky